Chorvatský Zadar, jedna z nejoblíben?jších destinací ?ech? na dovolenou. Pokud se rozhodli nevyu?ít slu?eb cestovních kancelá?í a chcete jet automobilem, tak si m??ete vybrat z nejoblíben?jších tras ?tená?? TN.cz! A to jak z Prahy, tak z Brna. Zále?í jen na vás, jakou cestu zvolíte.

 

P?EHLEDNÉ MAPY NEJOBLÍBEN?JŠÍCH TRAS:

 

PRAHA – ZADAR

 
ZPOPLATN?NÉ TRASY – PRAHA – ZADAR

Pokud chcete jet po zpoplatn?ných úsecích a dálnicích, máte mo?né dv? cesty. P?es ?eské Bud?jovice, která je ?asov? delší, ale na vzdálenost kratší nebo p?es Brno, která je naopak rychlejší, ale o 45 kilometr? delší. ?asový rozdíl mezi trasami je p?l hodiny.

 

Nejkratší : P?es ?eské Bud?jovice (9,5 hod., 916 km)

P?es jaká m?sta pojedete: ?eské Bud?jovice, hrani?ní p?echod Dolní Dvo?išt?, Linz, Graz, z Rakouska p?es hrani?ní p?echod Spielfield do Slovinska, Maribor, Ptuj, hrani?ní p?echod Macelj a jste v Chorvatsku, Záh?eb, Karlovac, Oto?ac, Li?ky Osik, Zadar

Nejrychlejší: P?es Brno (?as 9 hodin, 961 km)

P?es jaká m?sta pojedete: Praha, Brno, p?echod za Mikulovem, Poysdorf, Víde?, Aspang Markt, Graz, (odsud je cesta stejná jako p?es ?eské Bud?jovice) p?es hrani?ní p?echod Spielfield do Slovinska, Maribor, Ptuj, hrani?ní p?echod Macelj, Záh?eb, Karlovac, Oto?ac, Li?ky Osik, Zadar

VELKÝ P?EHLED: Kolik co stojí v Chorvatsku po zm?n? daní?

 

GALERIE Chorvatsko

 

NEPLACENÉ TRASY – PRAHA – ZADAR

 

Pokud chcete ušet?it za mýtné, cest do Chorvatska bez poplatk? je mnoho, nejoblíben?jšími trasami jsou p?es Víde? a nebo p?es centrální Rakousko. T?ch p?es st?ed je mnoho, vybrali jsme tedy ty nejznám?jší.

 

Nejkratší : P?es Amstetten (14 hodin 41 minut, 926 km)

P?es jaká m?sta pojedete: Praha, Tábor, T?ebo?, hrani?ní p?echod za ?eské Velenice, Weitra, Arbesbach, Grein, Amstetten, Admont, Trieben, Wolfsberg, hrani?ní p?echod z Rakouska Lavammünd, Dravograd, Mislinja, Slovenske Konjice, Bre?ice, hrani?ní p?echod Bregana, Karlovac, Slunj, Plitvická jezera, Korenica, Gra?ac, Posedarje, Poli?nik, Zadar

 

Nejrychlejší: P?es Víde? (14 hodin 37 minut, 932km)

P?es jaká m?sta pojedete: Praha, Tábor, T?ebo?, hrani?ní p?echod za Halámky, Schrems, Horn, Víde?, Baden, Neustad, Fürstenfeld, hrani?ní p?echod Kuzma a jste ve Slovinsku, Ljutomer, hrani?ní p?echod Ormo? a jste v Chorvatsku, Ivanec, Záh?eb, Karlovac, Slunj, Plitvická jezera, Korenica, Gra?ac, Posedarje, Poli?nik, Zadar

 

GALERIE Chorvatsko

 

 

BRNO – ZADAR

 

ZPOPLATN?NÉ TRASY – BRNO – ZADAR

 

Nejkratší a nejrychlejší : P?es Víde? (7 hodin a 23 minut, 764 km)
Tato cesta je prakticky stejná, jako kdy? se jede z Prahy. Je zárove? i nejrychlejší. Další oblíbenou trasou je „Ma?arská cesta“. Ta vede p?es Bratislavu.

 

Ma?arská cesta: P?es Bratislavu (8 hodin 23 minut, 775 km)

Tato cesta je velmi oblíbená kv?li zastávkám v Ma?arsku. Podle ?tená?? je sice o n?co delší, ale mnohem malebn?jší.

P?es jaká m?sta pojedete: Brno, hrani?ní p?echod Lan?hot, Malacky, Bratislava, hrani?ní p?echod Rusovce a jste v Ma?arsku, Hegyeshalom, Mosonmagyaróvár, Sárvár, Zalaegerszeg, Nagykanizsa, hrani?ní p?echod Mura a jste v Chorvatsku, Sveti Kri?, Vara?dinske Toplice, Záh?eb, Karlovac, Brinje, Li?ky Osik, Sveti Rok, Posedarje, Zadar

 

GALERIE Chorvatsko

 

 

 

NEPLACENÉ TRASY – BRNO – ZADAR

 

Nejkratší a nejrychlejší: P?es Bratislavu (11 hodin 53minut, 777 km)
P?es jaká m?sta pojedete: Brno, Mikulovský hrani?ní p?echod, Poysdorf, Dürnkrut, Zurndorf, hrani?ní p?echod Pamhagen a jste v Ma?arsku, Szombathely, Körmend, hrani?ní p?echod Letenyea jste v Chorvatsku, ?akovec, Vara?din, Novi Marof, Sesvete, Záh?eb, Jastrebarsko, Karlovac, Plitvická jezera, Gra?ac, Posedarje, Poli?nik, Zadar

Další oblíbenou cestou je p?es Víde?: (12 hodin 41 minut, 782 km)
P?es jaká m?sta pojedete: Brno, Poho?elice, Znojmo, hrani?ní p?echod Chvalovice,Hollabrunn, Víde?, Triskirchen, Aspang Markt, Oberwart, Stegersbach, hrani?ní p?echod Bonisdorf a jste ve Slovinsku, Serdica, Cankova, Skakovci, Murski Petrovci, Ormo?, Záh?eb, Karlovac, Plitvická jezera, Gra?ac, Zadar

 

 

GALERIE Chorvatsko

 

 

Chcete nejlevn?jší povinné ru?ení za pár minut! Vyu?ijte kalkula?ky Fina?ního rádce TN.cz!

 

V?t?ina sv?tov?ch trh?, p?edev??m d?ky
st?ede?n?m zpr?v?m z Fed, zaznamenala v t?dnu pokles. V?jimku tvo?ily
akcie v Japonsku, kter? utrp?ly v?razn? ztr?ty v p?edchoz?ch 4
t?dnech, kdy se jejich jinak excelentn? leto?n? v?konnost od vrcholu sn?ila o
v?ce jak polovinu.

Dom?c? trh m??e obecn? jen z?vid?t,
proto?e t?ko hledat na sv?t? trh s obdobn? negativn? leto?n? v?konnost?. Index
PX se propadl ji? na t?m? 11m?s?n? minima, kdy? t?den zakon?il na 877,53 bodech.
Oproti minul?mu p?tku si pohor?il o -5,38 % a jeho leto?n? v?konnost tak
dosahuje -15,52 %.

P?te?n? seance p?inesla nadpr?m?rnou
aktivitu, p?edev??m v z?v?re?n? aukci. D?ky pravideln? ?tvrtletn? rebalanci
index? v aukci v?razn? vysko?ila nejen likvidita ale i volatilita. Uzav?ely
se v n? obchody za 701 mil. K?. Za cel? den tak objem dos?hly celkem 1,63
mld. K?, co? je letos nejsp?e druh? nejlep?? v?sledek. Zm?nit lze, ?e o v?echny
zisky v aukci p?i?ly akcie TELEF?NICA O2 (0 %), kter? se p?itom v pr?b?hu
dne obchodovaly i za 280 K?. Naopak do solidn?ho zisku posko?ila KB (+1,40 %) a
ztr?ty ?ste?n? zm?rnily zejm?na akcie ?EZ (-7,94 %) a VIG (-1,58 %)  

V t?dnu se neda?ilo v?t?in? emis?,
nicm?n? v?ech 5 hlavn?ch titul? utrp?lo pr?v? nejv?t?? ztr?ty. P?ekonaly je
pouze akcie NWR, kter? marn? hledaj? sv? dno. Zaznamenaly tak ji? 13t? t?den v ?ad?
pokles. Ceny uhl? rovn? klesaly na nov? ?minima?, nav?c v t?dnu downgrade
od BofAML rovn? optimismu titulu nedodal.  

Z hlavn?ch titul? nejv?ce
propadly akcie ?EZ, co? v?ak bylo tentokr?t d?no p?edev??m p?te?n?m obchodov?n?m
bez n?roku na dividendu. Hlavn? titul pra?sk? burzy se tak jako tak ji? dostal
na ?rovn? z ?ervence 2005! Ji? ve ?tvrtek dokonce nejni??? uzav?en? za
v?ce jak 10 let p?edvedly akcie TELEF?NICA O2, dnes jej vyrovnaly. V pond?l?
m?l ?T? po p?ipom?nkov?m ??zen? ozn?mit parametry p?ipravovan? aukce. Dnes v?ak
ji? s nimi sezn?mil oper?tory a TELEF?NICA O2 uvedla, ?e je hodl? napadnout
?alobou. Oba rakousk? tituly utrp?ly tak? ztr?ty. Akcie ERSTE mohly krom?
sentimentu ovlivnit i zpr?vy o zm?n?ch v managementu. VIG pak klesal p?i
absenci informac? a obchodoval se nejn?e od konce listopadu.

Mnoho firemn?ch zpr?v k dispozici
obecn? nebylo. U zmi?ovan?ch akci? ?EZ valn? hromada p?ekvapen? nep?inesla. Samoz?ejm?
se mezi investory st?le ?e?ila politick? situace p?edev??m ve vztahu k dostavb?
JE Temel?n. Negativn? p?sobila i nov? minima na cen?ch elekt?iny v N?mecku.
O?ek?van? prodej elektr?rny D?tmarovice dle zpr?v z?ejm? neprob?hne za
avizovan?ch podm?nek, kdy? z?jemce Gascontrol Power se svou nab?dkou 1,3 mld.
K?, vzhledem k pr?v? cen?m elekt?iny, v?h?. Jasn?ji by m?lo b?t pr?v? v nadch?zej?c?m
t?dnu. Zm?nit lze ostatn? 2 valn? hromady. U spole?nosti PEGAS akcion?i v pond?l?
schv?lili navrhovanou dividendu 1,05 EUR/akcii, na kterou si v?ak mus? po?kat
dle zvyklost? do podzimu. Titul si jako jeden z m?la dok?zal v t?dnu polep?it.
U AAA vzhledem k nahromad?n?m ztr?t?m z p?edchoz?ch let nebylo vlastn?
na dne?n? valn? hromad? co rozd?lovat. A? na jmenov?n? auditora byly v?echny
projedn?van? body schv?leny. Titul se u? ale pomalu p?ibli?uje sv? ?ervencov? derni?e
na BCPP.

U spole?nosti ORCO se p?ed
nadch?zej?c? valnou hromadou (ve ?tvrtek 27.6.) situace z?ejm? zklid?uje. Kdy?
R.V?tek, resp. spole?nost Gamala v t?dnu st?hla n?vrh pro jmenov?n? 4
dal??ch kandid?t? do p?edstavenstva a neovl?dne tak pln? veden?. Titul se
spole?n? s akciemi CETV stal v t?dnu v?konnostn? v?t?zem.

P?ehled t?denn? v?konnosti, resp. od
po?tku roku:

Burza cenn?ch pap?r? Praha (vybran? emise)
N?zev	Kurz v K?	% zm?na     za t?den	% zm?na             od 1.1.13
AAA	23,75	-2,26%	-5,75%
CETV	65,65	6,57%	-40,29%
?EZ	474	-7,96%	-30,29%
ERSTE	570	-7,50%	-6,10%
FORTUNA	89,90	-4,36%	5,76%
KOMER?N? BANKA	3539	-3,04%	-11,75%
NWR	21,30	-25,26%	-78,18%
ORCO	61,50	6,96%	0,33%
PEGAS	535	1,13%	8,52%
PHILIP MORRIS	11200	-1,06%	4,67%
TELEF?NICA O2	265	-8,62%	-18,11%
TMR	1170	0,43%	4,28%
UNIPETROL	172	-0,58%	-1,71%
VIG	935	-3,21%	-6,50%
Index PX	877,53	-5,38%	-15,52%

J.Zendulka

Dne?n? obchodn? den nenab?dl
v?razn?j?? kurzotvorn? zpr?vy a finan?n? trhy v Evrop? op?t ztr?cely.
N?meck? DAX aktu?ln? odepisuje -0,48%, kdy? nejv?t?? ztr?ty si p?ipisuj?  SAP (-2,5%, 55 Eur) a BMW (-2,7%, 64,70 Eur).
Ve Francii se neda?? akci?m Renault (-2,5%, 52,10 Eur), Alstom (-2,35%, 25,10
Eur) a Peugeot (-3,75%, 5,92 Eur).

Index PX op?t masivn? ztr?cel,
ta?en zejm?na ?bezdividendov?m?  ?EZem.
Akcie dnes odepsaly t?m? 8% a zakon?ily na 474 K?. Pod tlakem se ocitly i
akcie Erste Bank, kter? zkorigovaly o -2,3% na 570 K?. Naopak proti trhu ?ly
akcie Komer?n? banky, kter? pos?lily o 1,4% na 3540 K?.

US trhy s absenc? v?znamn?j??ch
makrodat osciluj? kole nulov?ch hodnot. N?vrat sm?rem vzh?ru tak bude
pot?ebovat siln?j?? impulz ne? jen vrouc? p??n? b?k? aby tomu tak bylo.

 

Ing. Karel Kabelka

Z?padoevropsk? akciov? indexy byly po v?t?inu dne?n?ho obchodov?n? v m?rn?m zisku a nenav?zaly tak na v?erej?? v?prodej. Posiluj? farmaceutick? nebo potravin?sk? tituly a p?id?vaj? se k nim i n?kter? t?ebn? spole?nosti -zotaven? cen m?di pom?h? nap?. akci?m firem Rio Tinto nebo Antofagasta. Klesaj? naopak automobilky nebo finan?n? spole?nosti. M?rn?m r?stem zah?jily dne?n? obchodov?n? tak? americk? indexy. V?jimkou jsou nap?. akcie technologick? spole?nosti Oracle, kter? padaj? o 9 % pot?, co ?tvrtletn? tr?by ji? podruh? v ?ad? nesplnily o?ek?v?n? analytik?.
 
Pra?sk? burza dnes na rozd?l od hlavn?ch akciov?ch trh? kles? o v?ce ne? 2 %. Hlavn?m d?vodem je propad akci? nejv?t?? ?esk? firmy ?EZ (-8,5 %), kter? se dnes poprv? obchodovaly bez pr?va na dividendu z lo?sk?ho zisku. O?ek?van? pokles srazil akcie ?EZ poprv? po 8 letech pod 500 korun za kus. Vysok? ztr?ty zaznamenaly tak? finan?n? tituly Erste Bank a VIG, z velk?ch emis? naopak o 3 % posiluje Telefonica. Akcie telekomunika?n? firmy ale tak umazaly jen ?st v?erej??ho propadu. To platilo i pro akcie NWR, kter? se dnes r?stem o 5 % odpoutaly od sv?ho historick?ho minima.

Autor: Josef N?m?

Jak? zm?ny ?ek? stavebn? spo?en? v ?R? Odpov?d? tajemn?k Asociace ?esk?ch stavebn?ch spo?itelen Ji?? ?ediv?.
 

Pomysln? bitva o p?evzet? t?et?ho nejv?t??ho telekomunika?n?ho oper?tora v USA, spole?nost Sprint Nextel, se rozeb?h? na pln? obr?tky. K nab?dce od japonsk? Softbank se p?idala dal?? nab?dka, o kter? se ji? del?? dobu spekulovalo od Dish Network. Ta nab?z? za Sprint 25,5 mld.USD = cca 7 USD na akcii = pr?mie 13% nad p?te?n? z?v?r. Dish nab?z? 4,76 USD na akcii v hotovosti a d?le pak za jenu akcii Sprintu dostanou akcion?i 0,05953 akcie Dish N.

Akcie Sprintu si v p?edobchodn? f?zi polep?ily o cca 15% a dostaly se a? nad hranici 7 USD, kdy? se spekuluje na zvy?ov?n? konkuren?n?ch nab?dek.

Vloni na podzim za 70% Sprintu nab?dla japonsk? Softbank 20,1 mld.USD.

Bl?c? se konec kvantitativn?ho uvol?ov?n? nech?v? Davida Navr?tila z ?esk? spo?itelny chladn?m. Podle n?j by se nem?li akciov? investo?i b?t dramatick?ho propadu cen. Z pohledu dlouhodob?ho investora propad nebude podstatn? ani opodstatn?n?. Daleko v?t?? dopad bude m?t konec politiky levn?ch pen?z na dluhopisy. Jak tedy v tuto chv?li rozlo?it investi?n? portfolio?  

 

       

 

?t?te tak?:  
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle agenturn?ch zpr?v ?T? dnes ozn?mil fin?ln? podm?nky pro novou aukci voln?ch kmito?t?. ?T? v podm?nk?ch i p?es v?razn? odpor st?vaj?c?ch oper?tor? nechal v?hradn? prostor pro vstup 4. oper?tora. TO2 v reakci na ozn?men? uvedla, ?e se bude v??i uveden?mu postupu br?nit soudn? cestou, proto?e ji zm?n?n? postup znev?hod?uje.

Podle stanoven?ch podm?nek budou muset nav?c st?vaj?c? oper?to?i vpustit nov? subjekt do sv?ch sou?asn?ch s?t?, aby jim mohl konkurovat, ne? vybuduje svou vlastn? s?.

?T? p?ihl?dl k n?kter?m d?l?m p?ipom?nk?m ohledn? rozsahu frekvenc?, kter? bude m?t nov? oper?tor vy?len?ny, omezena by m?la b?t tak? mo?nost spekulace nov?ho oper?tora se z?skan?mi frekvencemi.

O post 4. oper?tora se zat?m nejv?n?ji zaj?mala investi?n? skupina PPF, je? se ??astnila tak? prvn? ne?sp?n? aukce. PPF ov?em ji? d??ve deklarovala, ?e pokud dojde ke zdr?en? aukce, m??e od sv?ho z?jmu ustoupit.

St?edoevropsk?m m?n?m se v pr?b?hu tohoto t?dne p??li? neda?ilo. V?razn? ztr?ty ve v??i 2,75 % utrp?l ma?arsk? forint, o mnoho l?pe na tom se znehodnocen?m o necel? dv? procenta nebyl ani polsk? zlot?. V?t?zem regionu tak v podstat? byla ?esk? koruna, kter? v??i euru ztratila pouhou t?etinu procenta. Na po?tku t?dne m?la dokonce tendenci je?t? posilovat, kdy? se kurz posunul z kotac? u 25,80 lehce pod 25,60 CZK/EUR. Zhodnocen? koruny souviselo s rozvazov?n? kr?tk?ch pozic v CZK proti dlouh?m pozic?m v USD. Po zbytek t?dne v?ak koruna dopl?cela (a v mnohem v?t??m rozsahu PLN a HUF ) na glob?ln? sl?bnouc? euro, respektive siln?j?? dolar po jedn?n? americk? centr?ln? banky. FOMC p?edstavil r?mec, v jak?m se bude americk? centr?ln? banka sna?it opou?t?t extr?mn? uvoln?nou m?novou politiku. Zah?jen? ukon?ov?n? t?et?ho kola programu kvantitativn?ho uvol?ov?n? se bl?. Samotn? Fed nazna?il, ?e to m??e b?t b?hem Q4 13, ekonomov? Soci?t? G?n?rale se dokonce domn?vaj?, ?e to m??e b?t ji? v z??.
 
Proti ?esk? korun? st?ly i verb?ln? intervence. Jak jsme ji? argumentovali p?ed t?dnem, v pr?b?hu ?ervna zve?ejn?n? makroekonomick? indik?tory vyzn?ly vesm?s antiinfla?n? a z toho pohledu nebyl uplynul? t?den v?jimkou. Ve stejn?m duchu toti? hovo?ila zve?ejn?n? statistika kv?tnov?ho v?voje cen pr?myslov?ch a zem?d?lsk?ch v?robc?. Ceny pr?myslov?ch v?robc? oproti dubnu klesly o 0,3 %. Zat?mco trh po?tal s poklesem pouze o 0,1 %. Meziro?n? jsou pak ceny vy??? pouze o 0,3 %. Zem?d?lsk? ceny v kv?tnu d?le poklesly o 1,8 % mezim?s?n?. Po sez?nn?m o?i?t?n? ji? klesaj? t?et? m?s?c v ?ad? (kumulovan? o 5 %), co? indikuje stabilizaci situace po lo?sk? ?patn? ?rod? (od ?ervna lo?sk?ho roku do leto?n?ho ?nora ceny naopak vzrostly p?es 13 % kumulovan?). Meziro?n? dynamika t?chto cen se pak v kv?tnu sn?ila z 12,7 % na 8,0 %. Pr?v? kumulace antiinfla?n?ch rizik p?im?la v tomto t?dnu dal?? centr?ln? bank?e (viceguvern?ra V. Tom??ka a ?lena bankovn? rady L. Lizala) k verb?ln? intervenci proti ?esk? korun?.
 
Zased?n? bankovn? rady ?NB k m?nov? politice bude z domova kl?ovou ud?lost? p??t?ho t?dne. Bankovn? rada bude diskutovat rizika vzhledem k aktu?ln? progn?ze, kter? byla p?edstavena na posledn?m zased?n? k m?nov? politice na po?tku kv?tna.
 
Pokud jde o re?lnou ekonomiku, HDP za Q1 13 jako celek zklamal, struktura v?ak ne. ?esk? ekonomika v prvn?m ?tvrtlet? propadla o 1,1 % mezikvart?ln?, co? bylo o 0,9 pb n?e ve srovn?n? s odhadem ?NB. Struktura HDP ov?em ?patn? nebyla. Z popt?vkov? strany za propadem st?l pokles z?sob, na druhou stranu r?st spot?eby dom?cnost? byl relativn? siln? (1,6 % q/q). Co se nab?dkov? strany t??e, pokles HDP byl zp?soben do?asn?mi faktory (?patn? b?eznov? po?as?, p?edz?soben? tab?kov?mi v?robky v Q4 12 s negativn?m dopadem do HDP v Q1 13), co? by m?lo podpo?it r?st HDP v dal??ch ?tvrtlet?ch, zejm?na v Q2. Nav?c se zlep?uj? i indexy PMI a v posledn?ch dvou m?s?c?ch vzrostla i v?roba aut. D?le se v kv?tnu zv??ily i dom?c? indik?tory d?v?ry ze stavebnictv?, pr?myslu a ve spot?ebitelsk?m segmentu. Konec fisk?ln? konsolidace by m?l tak? podpo?it re?lnou ekonomiku v nadch?zej?c?ch ?tvrtlet?ch.
 
Kl?ov? z?st?v? z pohledu ?NB infla?n? v?hled. Kv?tnov? spot?ebitelsk? inflace decelerovala na 1,3 % y/y, ?m? se dostala 0,3 pp pod progn?zu ?NB. Z?porn? odchylka nastala zejm?na v korigovan? inflaci, co? je ukazatel j?drov? inflace, kter? nejl?pe zachycuje popt?vkov? infla?n? tlaky. Vzhledem k dezinfla?n?m tendenc?m nen? nijak p?ekvapiv?, ?e infla?n? o?ek?v?n? klesaj?, re?ln? hrozba deflace se v?ak zat?m neobjevuje. Samoz?ejm? centr?ln? bank?i budou i nad?le pozorn? sledovat v?voj inflace a v p??pad? hrozby defla?n? spir?ly patrn? zas?hnou p??m?mi devizov?mi intervencemi.
 
Hrozba dal??mi verb?ln?mi intervencemi m??e tla?it korunu d?le k slab??m ?rovn?m, p??m? intervence prozat?m dle na?eho n?zor? z?st?vaj? alternativn?m sc?n?em. Pr?m?r za druh? ?tvrtlet? prozat?m dosahuje 25,80 CZK/EUR, co? reflektuje p?edpov? ?NB na Q2 ve v??i 25,70 CZK/EUR a antiinfla?n? v?voj dom?c? ekonomiky od kv?tnov?ho zased?n? centr?ln? banky. Nap??klad ?len bankovn? rady K. Jan?ek je spokojen s ?rovn? mezi 25,60 – 26,00 CZK/EUR. Centr?ln? bank?i se zdaj? b?t p?ipraveni na pou?it? p??m?ch intervenc? v p??pad? hrozby deflace. Prozat?m tato situace nenastala a ani n? v?hled takov? sc?n? nenazna?uje. Pokud by se na?e p?edpov? naplnila a ?rove? CZK/EUR by v dal??ch ?tvrtlet?ch z?stala na vy???ch ?rovn?ch, centr?ln? banka by p??mo na devizov? trh v?bec vstoupit nemusela.

Autor: Jan Vejm?lek

---

---