A? jakoby u?ebnicov? vypad? posledn? v?voj na glob?ln?m americk?m indexu S&P500, ze kter?ho je mimochodem tak? z?ejm?, ?e pravidlo sell in May go away by se v ??dn?m roce nem?lo podce?ovat.

Posledn?, v kv?tnu zapo?at?, p?tivlnov? pokles, kter? v grafu nazna?ujeme, byl nav?c ukrojen nej?ast?j??m retracementem 61,8 %, kdy n?m index na tuto linii narazil prov?zan? se zapo?at?m projevem pana Bernankeho. Zde tedy po del?? dob? zaklapl fundament s technikou dohromady, kdy nazna?en? nov? low m??e b?t znakem del??ho obratu trendu, jestli?e nyn? opravdu vstupujeme zpravidla do nejtragi?t?j?? vlny 3 del?? ?rovn?. Uklidn?nost investor? a pozitivn? lad?n? n?kter?ch investi?n?ch dom?, hledaj?c?ch pro sv? klienty r?st aktiv v podob? zlata, Applu a podobn?ch r?stov?ch hit? z minul?ch let, kter? si dovolily klesnout tak? na cen?, d?vaj? ?anci, ?e k obratu trendu sm?rem dol? by opravdu mohlo doj?t. I kdy? nev??c?ch medv?d? na trhu bude tak? st?le dostatek a proto by asi ne?lo o?ek?vat takov? rychl? v?plachy, na kter? jsme byli v posledn?ch krizov?ch obdob?ch zvykl?.?

Pozn. kdo by se p??li? neorientoval v p?edchoz?ch my?lenk?ch – pro? vlastn? o?ek?vat pokles zlata, nebo Applu proto?e v?echny investi?n? fondy, kter? na r?stov?ch k?ivk?ch let minul?ch, ut?hnou do investice klienty nov?, v t?chto aktivech sed? a pot?ebuj? prodat za ceny vy??? v?t?ina tedy chce to sam?, co? jim trh neumo?n?. A reverzn? je tomu tak v p??kladu o?ek?van?ho poklesu trhu, kdy na nov?ch historick?ch maximech je spekulant? na pokles na trhu velk? ?ada, kter? pot?ebuje dokoupit na cen?ch ni???ch, tz. ?e trh dol? jen tak nepust?.

Josef Kvarda, HighSky Brokers

Zlato kles? roste 1,4% d/d na 1295 a po propadech v posledn?ch dnech na minimum od z?? 2010 tla? na hlavn? podporu 1299. Propad nastartovalo zejm?na rozhodnut? Fedu o ?rokov?ch sazb?ch, l?pe ?e?eno zlep?en? ur?it? pos?len? v?hledu nezam?stnanosti a ekonomiky a t?m i p?ibl?en? redukce ?rokov?ch sazeb. Trh zac?luje st?edn?dobou 1156, pokud se nepoda?? kl?ovou dlouhodobou podporu 1299 z?skat b?hem p??t?ch t?dn? zp?t. Hlavn? tato ztr?ta v?c ne? letit? rekordy mus? zlatob?ky mrzet. Hlavn?mi rezistencemi jsou tak? 1320, 1337, 1347, 1372, 1422 a p?smo hlavn?ch Fibonacciho p?sem 1432 1462 a d?le 1486 a 1502.

Obchodov?n? v posledn?ch m?s?c?ch nabralo sestupn? sm?r ?m? se potvrdil p?lro?n? klesaj?c? trend pot? co trh v ?noru prorazil 1,5 m?s?n? troj?heln?k, 3/4 roku platnou podp?rnou linii a dal?? vrstvy dosud velmi odoln?ho podp?rn?ho p?sma. V?e vyvrcholo dubnov?m prora?en?m kl?ov? podpory 1523, kdy trh b?hem dvou dn? ztratil t?m? 15%, kter? je?t? p?ekon?v? korek?n? p?d ceny v z?? 2011. Posledn?m d?lem medv?d? sez?ny je ?ervnov? poru?en? dlouhodob? podpory 1299. Zlato je tak od po?tku p?lro?n?ho klesaj?c?ho trendu oslabeno p?ibli?n? o 500 USD/trojskou unci, tedy cca 26%. Zm?n?n? klesaj?c? tendence tak z?ejm? znamen? i po?tek dlouhodob?j??ho klesaj?c?ho trendu. Tento n?zor by vyvracelo bezprecedentn? pop?en? propadu 12. a 15. dubna b?hem n?sleduj?c?ch t?dn?. Ur?it? nad?je pro zlato by mohla b?t p??padn? oslaben? o?ek?v?n? redukce monet?rn? expanze p??padn? jej? nov? vlna monet?rn? expanze, nebo? v?voj glob?ln? ekonomick? aktivity zejm?na na ja?e nen? zcela p?esv?d?iv?.

Dlouhodob? pohled: Dluhopisov? a komoditn? trhy, zejm?na pak trh zlata ale tak? jen v??i dolaru dlouhodob? t?ily hodn? z odhodl?n? a konzistence uji??ov?n? Fedu dlouhodob? ultraexpanzivn? monet?rn? politiky a o?ek?v?n? velmi v?hodn?ch finan?n?ch podm?nek. Toto p?esv?d?en? a o?ek?v?n? se vzhledem k nejistot?m a slabosti v glob?ln? ekonomice st?le m??e naplnit nicm?n? jistota trh? dostala v tomto roce v?n? trhliny. Pro trhy bylo p?ekvapen?m pozn?n? v?znamn?ho n?zorov?ho posunu, ?e mezi n?kter?mi ?leny v?kon?ho t?lesa Fedu citeln? pos?lil n?zor redukce pro trhy v?hodn? monet?rn? expanze ji? v tomto roce (tedy podstatn? d??v ne? se ?ekalo) z?ejm? kv?li sn?en? kapacity voln? pracovn? s?ly a nebezpe? destabilizace finan?n?ho syst?mu! Obchodov?n? na finan?n?ch trz?ch je t?m zna?n? poznamen?no.

By? se Fed sna?? uji??ovat o preferenci st?vaj?c?ho kursu sou?asn? monet?rn? politiky a trv?n? velmi p??zniv?ch monet?rn?ch podm?nek v dal??ch letech s mo?nost? pos?len? monet?rn? expanze. Fed tak chce uklid?ovat opr?vn?n? rozjit?en? o?ek?v?n? trhy se snahou tlumit jejich p?izp?soben?, ochr?nit p??zniv? finan?n? podm?nky a t?m i k?ehkou ekonomiku. Pokra?ov?n? ti??c? doktr?ny nahr?v? taky pokra?uj?c? hospod?sk? slabost v Evrop?, kterou Fed v?znamn? zohled?uje do sv?ch v?hled? a jarn? slab? informace glob?ln? ale i americk? inflace a ek. aktivity (p?es s?lu trhu pr?ce), co? evokuje my?lenky naopak na pos?len? monet?rn? expanze.

Posledn? informace z Fedu jsou ale velmi d?le?it?. Ukazuj?, ?e i za moment?ln? hospod?sk? dynamiky Fed sp?e mysl? nato, jak monet?rn? politiku zredukovat nap??klad vzhledem ke stabilit? finan?n?ho syst?mu. Fed tak signalizuje, ?e m? nakro?eno sp?e k redukci monet?rn? expanze, jakmile ekonomika a inflace p?ekonaj? snad moment?ln? d?l? slabost s potvrzen?m stabiln?ho v?hledu. Trhy c?t?, ?e zm?na kursu a p?itvrzen? monet?rn? politiky m??e p?ij?t v?razn? d??ve ne? se zd?lo p?ed p?l rokem. To jsou dlouhodob? sp?e dobr? zpr?vy pro dolar.

Josef Kvarda
Analytik
HighSky Brokers

Dnes se da?? pr?myslov?m kov?m a na n? nav?zan?m sektor?m. R?st zaznamen?vaj? tak? drah? kovy v ?ele se zlatem a st??brem.

Pra?sk? burza v pr?b?hu dopoledne nen?sleduje zahrani?n?ho p??kladu a d?le prohlubuje sv?j v?erej?? propad. Hlavn? slovo v tomto v?voji m? propad akci? ?EZ o v?ce jak 8% k hranici 470 K? v souvislosti s dne?n? ex-dividendou. Akcie ji? nenesou na BCPP pr?vo na dividendu a oslabuj? proto v podstat? o celou jej? v??i 40 K? respektive 8,5% v?nosu. P??li? se neda?? akci?m Erste, kter? se posunuj? hloub?ji pod hranici 600 K?. Naopak hlavn?m r?stov?m titulem je dnes TO2, je? se sna??, soud? podle objemu, s p?isp?n?m mate?sk?ch odkup? korigovat v?erej?? ne?ekan? siln? propad. V?razn?ji koriguj? tak? akcie NWR, da?? se CETV. U posledn? jmenovan?ho titulu by mohlo j?t ?ste?n? o reakci na rebalanci index? CECE a PX, ve kter?ch firma z?skala v?t?? v?hu.

Euro v pr?b?hu dopoledne ztr?c? rann? pos?len? proti dolaru, koruna jde k dolaru v opa?n?m gardu. V??i euru koruna pouze osciluje m?rn? nad v?erej??m z?v?rem.

Jedna z nejv?t??ch demonstrac? leteck? techniky na sv?t?, ji? legend?rn? Paris Airshow, vrchol?. Doposud se v jej?m pr?b?hu objevily objedn?vky na 848 nov?ch dopravn?ch letadel v souhrnn? hodnot? cca 129 mld.USD.

Ve veden? se ocitl evropsk? Airbus, kter? z?skal zat?m objedn?vky na 466 nov?ch stroj? v katalogov? cen? cca 69 mld.USD. Jeho hlavn? rival v podob? americk?ho Boeingu z?skal zak?zky na 382 nov?ch stroj? celkem za 60 mld.USD.

Jedn?m z d?le?it?ch znak? leto?n?ho veletrhu je nar?staj?c? tlak z?kazn?k? na rychlej?? dod?vky objednan?ch stroj? a z druh? strany vol?n? o nutn? trp?livosti a omezen?ch kapacit?ch minim?ln? do konce t?to dek?dy. Podle n?kter?ch analytik? nejsou dlouh? dodac? lh?ty nijak v?razn? ku ?kod?, proto?e dr?? na uzd? kupuj?c? a br?n? jim v nezdrav?m nadhodnocov?n? pot?ebn?ch dopravn?ch kapacit, kter? by naopak ?asem mohly b?t nadbyte?n?.

Z?soba p?edjednan?ch nicm?n? je?t? smluvn? nepotvrzen?ch objedn?vek ob??ch dopravn?ch letoun? u Boeingu ke konci kv?tna narostla na 1 281 stroj? oproti 1 031 v p??pad? Airbusu. U men??ch verz? pak Boeing eviduje z?jem o dal??ch 3 253 letoun? oproti 3 850 ve prosp?ch Airbusu.

Z?jem o dopravn? letouny se projevuje v?razn? ve v?voji akci? obou zm?n?n?ch v?robc?. Akcie EADS, kter? je mate?skou spole?nost? pro Airbus, kter? je z?rove? jej? hlavn? sou?st?, se v leto?n?m roce zv??ila o 40%, akcie Boeingu letos rostou o 32%. Pro srovn?n? index S&P 500 letos posiluje jako celek o 11%.

Doposud nejv?t?? objedn?vku v pr?b?hu leto?n? airshow podepsal n?zkon?kladov? Ryanair, kter? objednal hned 175 stroj? Boeing 737 v celkov? hodnot? 15,6 mld.USD.

Souvisej?c? zpr?vy:   Pa??sk? bitva v?robc? letadel – Boeing:Airbus:Ebrear = 174:170:325

N?meck? ministr financ? Wolfgang Schaeuble nicm?n? vylou?il, ?e by se N?mecko jak?mkoliv zp?sobem sna?ilo zabr?nit vzniku bankovn? unie p??padn? by se sna?ilo jej? vznik jakkoli oddalovat. Legislativn? proces v N?mecku nicm?n? pot?ebuje sv?j ?as.

Ve srovn?n? s rokem 2012 se, ale po?et ne?sp?n?ch v ?esk?m jazyce sn?il z 10,0 procenta na 6,4 procenta. U matematiky se ale mno?stv? ne?sp?n?ch zv??ilo o 4,9 procenta. V odborn? ve?ejnosti se tak? ?asto hovo?? o tom, zda by st?tn? zkou?ka z matematiky nem?la b?t povinn? na v?ech typech ?kol.

?Podle na?ich anal?z a studie proveditelnosti by se povinn? zkou?ka z matematiky dala realizovat nejd??ve v roce 2020,? ?ekl ministr ?kolstv? Petr Fiala s t?m, ?e se ale ministerstvo nechce vr?tit k tomu, ?e by si studenti mohli vyb?rat ze z?kladn? a vy??? ?rovn?, jak tomu bylo v minul?ch letech.

Drobn? zlep?en? nastalo u zkou?ky s ciz?ho jazyka a to zhruba o p?l procenta, p?esto byla ne?sp?nost podle ministra ?kolstv? Petra Fialy dosti vysok?.

?Ne?sp?nost v ciz?ch jazyc?ch nebyla zdaleka tak vysok?. V ??dn?m term?nu ji neslo?ilo pouze 7,9 procenta maturant? a u mate?sk?ho jazyka je ne?sp?nost je?t? ni??? (6,4 procenta),? ??k? ?editel CERMATu Ji?? Z?ka.

Velk? probl?my se slo?en?m spole?n? ?sti maturitn? zkou?ky m?li ??ci St?edn?ch odborn?ch u?ili?? bez n?staveb. Tam ??ist? ne?sp?nost dos?hla hodnoty 35,8 procenta. U St?edn?ch odborn?ch ?kol bez n?staveb byl ne?sp?n? ka?d? ?tvrt? student (25,9 procenta), o SO? technick?ch a ekonomick?ch pak 17, 9 procenta. Naopak u gymn?zi? byla ?sp?nost 97,3 procenta.

Studenti si st?uj?, ale m?n? ne? minul?ch letech
Do 30. ?ervna se mohou maturanti, kte?? jsou nespokojeni s v?sledky, odvolat na krajsk?m ??adu. Nebo p??mo na ministerstvu ?kolstv?. K 20. ?ervnu se zat?m odvolalo proti v?sledk?m maturit 3129 maturant?m a to nej?ast?ji proti didaktick?m test?m (2425 odvol?n?). ?V sou?asn? chv?li je zpracov?na zhruba ?tvrtina,? uvedl ministr ?kolstv? Fiala.
?esk? ?koln? inspekce ?e?ila n?kolik podn?t?, kdy studenti i u?itel? podv?d?li. ?Systematicky se na tyto ?koly zam??me v p??t?ch letech,? ??k? Jind?ich Fry?, n?m?stek ministra ?kolstv?.
 

?nsk? centr?ln? banka ?dajn? poskytla vybran?m bank?m kr?tkodobou likviditu. Komer?n? banky si necht?ly mezi sebou p?j?ovat na mezibankovn?m trhu a doch?zelo tak ke zvy?ov?n? ?rokov?ch sazeb. Komer?n? banky ?ekaj? stress testy od ?nsk?ho regul?tora ohledn? kapit?lov? p?im?enosti.

Spole?nost Oracle zve?ejnila sv? v?sledky za 4Q. Zisk na akcii (EPS) ?in? 0,87 USD, co? bylo v souladu s o?ek?v?n?m. Tr?by ?inily 10,96 mld. USD oproti o?ek?van?m 11,12 mld. USD a zaostaly tak za o?ek?v?n?m ji? druh? kvart?l.

Dnes je Triple Witching Day, ve kter?m doch?z? k sou?asn? expiraci futures kontrakt?, op?n?ch futures a opc? na individu?ln? akcie a rollov?n? t?chto kontrakt? do nov?ch pozic.

TWP nast?v? ka?d? 3. p?tek v m?s?ci b?eznu, ?ervnu, z?? a prosinci.

Obchodov?n? v tento den je v?t?inou prov?zeno vy??? volatilitou a v?t??mi zobchodovan?mi objemy.